Zámek v Brandýse nad Labem

5. července 2007 v 17:42
Zámek v Brandýse nad Labem - historie a stavební vývoj
Brandýský zámek, vybudovaný na mírném návrší na levém břehu Labe, je hmotná stavba o čtyřech nestejně dlouhých křídlech, seskupených kolem nepravidelného čtyřúhelníkového dvora.
Z tohoto uzavřeného, nepročleněného bloku vystupuje několik částí: z východního křídla hranol bývalé věže, poloválcovitě uzavřený přístavek a dlouhá, na pilíře sklenutá chodba do zahrady, ze severozápadního nároží pěti stranami hranol točitého schodiště a v nárožích nádvoří tři obdélné přístavky. Severní průčelí s arkýřem na čtyřech krakorcích je zpevněno nestejně vysokými opěrnými pilíři a v severozápadním nároží vrcholí čtyřbokou věží se stanovou střechou.
Hladké vnější zdi jsou členěny pásovými římsami mezi výškově zdůrazněným prvním a nižším druhým patrem, vertikálně pouze nepravidelně rozmístěnými okenními otvory. Vnější stěny jsou nepravidelně pokryty fragmenty někdejší sgrafitové výzdoby. Jedinou architektonicky pročleněnou částí zámku je nádvorní strana západního křídla. Ta se v hloubce dvou okenních os zalamuje podél severního křídla a v přízemí otevírá pěti arkádami na čtyřech hranolových pilířích a dvou polopilířích s římsovitými hlavicemi. Polokruhových archivolt se ve vrcholu dotýká architráv kladí, které odděluje přízemí od prvního patra, členěného dvojnásobným počtem toskánských sloupů, nesoucích polokruhové archivolty a na čelné straně kratšího ramene archivoltu segmentovou o širším rozponu. Celá arkáda 1. patra je ovšem zazděna, otvírá se do nádvoří v každé ose dvěma nad sebe umístěnými okny: na parapet dosedá vysoké obdélné okno, nad ním probíhá ve výši sloupových hlavic římsa, která je odděluje od oválného, do arkádového oblouku na šířku vsazeného okna. Druhé patro, oddělené celým kladím, dosedajícím na archivolty arkády, je členěno pouze obdélnými okny s nadokenními římsami a cele pokryto sgrafitem.
Vnitřní uspořádání bylo většinou pozměněno při úpravách v 18. a 19.století. Původní rozvrh byl asi takový: V prvním i druhém patře všech čtyř křídel byly místnosti řazeny podél chodeb. Výjimku tvoří pouze západní část severního křídla, kde jsou jednotlivé místnosti navzájem propojeny bez chodby. Místnosti a chodby byly většinou sklenuty jen v prvním patře, a to křížovou klenbou a valenou klenbou s lunetami. Avšak celé jižní křídlo je plochostropé. V druhém patře jsou sklenuty všechny prostory křídla západního a prostor bývalé kaple v druhém patře poloválcovitého přístavku křídla východního. V prvním patře severního křídla se zachovalo několik původně renesančních místností, zaklenutých valenou klenbou s lunetami.
Historie
Brandýský zámek má dlouhou a bohatou historii. Původní hrad založil údajně v roce 941 Boleslav[1], pravděpodobnější však je, že původní hrádek zbudoval po roce 1300 Beneš z Michalovic na ochranu mostu do Staré Boleslavi - jeho pozůstatky dnes tvoří východní věž a krátké křídlo k severní straně.
Roku 1468 zdědila Mandalena z Michalovic spolu s dalšími statky po svém bratrovi také Brandýs nad Labem. Její manžel, Jaroš Tovačovský z Cimburka, přenesl správu panství na brandýský hrádek a začal jej rozšiřovat. V letech 1479-1508 byl základ upravován, před rokem 1483 byl k němu přistavěn palác a do roku 1508 budována věž a dokončeny spojující části k paláci. Ve stavebních pracech pokračovala po Jarošově smrti jeho druhá manželka, Johanka z Krajku, i se svým druhým manželem, Janem ze Šelnberka. Johanka z Krajku se pak panství vzdala ve prospěch svého bratra Kunráta, který dál pokračoval v budování zámku, jakož i jeho syn Arnošt z Krajku. Ve čtyřicátých letech zde stavěl mistr Matteo(Borgorelli). I když byl zámek pro jeho účast na stavovském povstání Arnoštovi z Krajku roku 1547 zabaven královskou komorou, pokračoval mistr Matteo se svými patnácti pomocníky ve stavebních pracech.
Po roce 1547 byl zámek zvýšen o patro a rozšířen k jihu a západu, a to mistrem Matesem pod dohledem Hanuše Tirola(ten se stal v Praze nástupcem Paola della Stelly). Na přelomu roku 1547 a 1548 byly dokončeny nové pokoje, světnice a komory v zámku a ve velké věži. Začalo se s novostavbou nového křídla (západního) podle plánů mistra Mattea a pod dozorem mistra Pavla(Paolo della Stella?), který se věnoval též kamenické práci. V příštích letech se práce pro nedostatek peněz výrazně zpomalily. 1550 stavěl mistr Matteo schodiště a pilíře západního křídla, 1551 zbudována studna.
26.června roku 1552 postihl zámek požár. 1553 se začalo s opravami, ale ty pro nedostatek financí opět váznou. Střecha zámku je ve velmi špatném stavu, čímž trpí především klenby. Nejnutnější opravy však dokončeny již tohoto roku, leč stavba nových částí nepokračuje. Pouze byla opět zavedena na zámek voda a město si smělo zřídit odpojku na přebytečnou vodu, kterou si vedlo do kašny na náměstí.
Roku 1563 začal "mistr Mates" opět rozšiřovat zámek podle vlastních plánů novostavbou nového dvoupatrového křídla (jižního) a poloválcovitým přístavkem na jižní straně křídla východního. Jižní křídlo postavil na místě někdejších hospodářských budov a uzavřel jím nepravidelné nádvoří zámku. Nové křídlo bylo dvoupatrové a opatřené průjezdem - dnešním vstupem do zámku. Mistr Matteo též postavil novou kapli (její půlválcový presbytář vystupuje z východního křídla jako oblá bašta) a zvýšil starší části o druhé patro. Zavázal se také k zhotovení a zasazení oken, dveří, vlašských krbů a komínů, a k výzdobě stěn "kreslením". Podle králova přání mělo být ponecháno a znovu vybudováno také shořelé křídlo. Práce pokračovaly pomalu, v zimě nebyly pod střechou a trpěly povětrnostními vlivy.
Současně bylo budováno opevnění a krytá chodba do zahrady V roce 1572 mistr Matteo umírá.
V druhé polovině osmdesátých let byl při pracích na zámku a zahradách jmenován nový stavitel, Hector de Vaccani.
Za Rudolfa II. byla v letech 1585-1590 postavena severozápadní věž a zastřešena věž stará, byly stavěny "pavlače"(arkády), zeď k zahradám a letohrádek. Upravovány a rozšiřévány stavby starší, míčovna,letohrádek, dekorativní zeď terasy, kryzá chodba, spojující zahradu se zámkem. Mistr Hector však odváděl dosti nekvalitní práci a neměl se k opravám vzniklých závad škod. V březnu 1604 způsobil na zámku velké škody vítr.
Za třicetileté války se na zámku několikrát vystřídalo habsburské a švédské vojsko; r.1639 byla pobořena zeď kolem valů, stavby v zahradách a hospodářské budovy. Již rok před tím bylo nutné opravit věž a několik střech.
Na počátku 18.století již byly důkladné opravy zámku nevyhnutelně nutné. Roku 1722 bylo opravováno a rozšiřováno předhradí, celková oprava pak r.1724 svěřena F.M.Kaňkovi. Práce se protáhly do r.1729. Byla zazděna arkáda 1.patra západního křídla. R.1736 opravována bleskem poškozená hlavní věž, jejíž kryt byl změněn v širokou báň na dvanácti sloupích.
Josef II. Nechal druhé patro přestavět na byty vysloužilých důstojníků, pro něž byla v roce 1789 upravena kaple v prvním patře severního křídla, zatímco stará byla jako nevyhovující zrušena. V roce 1833 byl celý zámek vně i uvnitř opraven a věž nově pokryta, přesto však brzy došlo k některým změnám vnitřního uspořádání probouráním několika zdí pro potřeby vojenské nemocnice, zřízené v zámku v padesátých letech. Roku 1873 byla hlavní věž opět nově pokryta - tentokrát stanovou střechou z polévaných tašek a byla snesena a nově postavena vrchní patra. Po několika menších opravách na přelomu 19.a 20.století bylo přikročeno k větším opravným pracím v letech 1937-1944, při nichž bylo odkryto a restaurováno několik pozdněgotických ostění a několik vrstev sgrafitové výzdoby.
Plán zámku
Literatura:
Krčálová,Jarmila, Zámek v Brandýse nad Labem, in: Umění 2/1954. s.136-152.
Vlček, Pavel, Encyklopedie českých zámků. Praha 1997.

[1] Krčálová,Jarmila, Zámek v Brandýse nad Labem, in: Umění 2/1954. s.136-152.s.136.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martin Martin | E-mail | Web | 23. května 2008 v 20:39 | Reagovat

Bohužel jsem nenašel žádný odkaz na autora těchto stránek, tak bych chtěl alespoň touto cestou poprosit, jestli by bylo možno k tomuto článku přidat odkaz na naše stránky http://www.ludviksalvator.cz věnované  arc. Ludvíku Salvátorovi, majiteli Brandýského zámku do roku 1915.

Děkuji     Martin Hyka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama